TJ SOKOL Poruba - Oficiální stránky

Utkání starších žáků hodnotil hlavní trenér Lukáš Grebeníček.

V sobotu 24. 10. zajížděli sokolíci na půdu největšího favorita soutěže s jasnými ambicemi v podobě postupu do finálového turnaje MČR, týmu HbK Kyjov. Daleký výjezd na jih Moravy se zprvu velmi komplikovaně řešil, nejprve byl původní termín přeložen o týden později z důvodu nemoci většiny hráčů, a poté byl problém s dopravou. Moc děkuji řidičům a trenérům v jedné osobě za prokázání sokolského srdíčka a zápalu pro stejnou věc. Díky nim se mohlo směle vyrazit směr Kyjov.

    Do Kyjova se dal tým zdravotně do pořádku a mohl přivítat ve svých řadách staronové dvě tváře. Po těžkém a dlouhém zranění reprezentační obránkyni Vanessu Mikulenkovou a gólmanku Anetu Hendrichovou, která ale nastoupila jako hráčka do pole, kvůli špatné fyzické kondici a nedůvěře trenérů v její znovuzrození na hokejbalovém kolbišti. 

Sokolíci díky informacím z různých sociálních sítí byli obeznámeni lépe než trenéři o síle domácího týmu a ačkoliv byli poprvé v sezóně v poměrně slušném počtu, v hlavách měli soupeře přišpendleného, jako kdysi na nástěnce starší generace Jágra či Gretzkého. 

Úvod prvního utkání se sokolíkům vůbec nevydařil a na tabuli svítilo po odehraných dvou minutách skóre 4:0 pro domácí. Oddechový čas a sundání deky ze sokolíků sice pomohlo, ale soupeř na hřišti kraloval. Po ojedinělém úniku se podařilo Kubínové vsítit branku a po první třetině byl stav 4:1. Do druhé třetiny vstoupily oba týmu v podobném nasazení a domácím se podařilo do klece sokolského gólmana nasypat dalších sedm gólů. V třetí třetině byl obraz hry podobný, ale snaha sokolíků urputně bránit Kyjovské útoky přišla vniveč i při smůle gólmana Konečného. Konečný stav 17:1 byl debaklem, ale i odrazem smůly sokolských hráčů, kteří se asi ještě s takto silným týmem neutkali a nemají zkušenosti hrát na takovéto úrovni. 

    Do druhého utkání, které nás čekalo o nějakou hodinu po skončení prvního utkání, byl cíl jasný. Sokolíky patřičně povzbudit a dokázat, že i s BOHY, jak byli kyjovští hráči označeni sokolským gólmanem, se dá hrát hokejbal. Druhé utkání bylo od začátku o poznání lepší ze sokolské strany, než to první. Sokolíci se i díky své dávno naučené, okoukané, ale pořád účinné taktice v podobě lobů za obranu dostávali do šancí mnohem častěji, až z toho byli sami překvapeni. Soupeř ale opět ukazoval svou sílu a místy drtil srdnatě bojující sokoly. Skóre utkání se zastavilo na cifře 12:2 pro domácí, ale opět a zase se ukázala nemohoucnost sokolíků v zakončení. Výkon a hra ovšem byla daleko lepší a spláchla dojem z prvního nepodařeného utkání. 

Nejdelší výjezd v sezóně měli sokolíci za sebou a pocity zanechal smíšené. Musíme se naučit hrát bez bázně a hany, a potom budou výkony i body na našem kontě narůstat. Jako trenér vnímám zejména to, že je našim obrovským plusem atmosféra v kabině, kdy máme opravdu skvěle namíchanou partu z holek i kluků z mladších žáků a tuto sílu je třeba přenést na hřiště. 

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek