TJ SOKOL Poruba - Oficiální stránky

Vítejte na oficiálních stránkách TJ Sokol Poruba

V boji o záchranu v lize jsme stále ve hře!

publikováno 14.03.2012

VS. Znak Česká Třebová

TJ SOKOL PORUBA - LOKOMOTIVA ČESKÁ TŘEBOVÁ 2:4 (1:0, 1:1, 0:3).

Jestli se chcete naučit „dovednost“ zpackat dobře rozehrané utkání, přijďte někdy na Vřesinskou! Utkání mělo šmrnc, přijel agilní soupeř (co na tom, že to je nováček soutěže - v České Třebové se prostě hokejbal dělá poctivě, což u nás sice také, ale tam se zachraňovat v prestižní soutěži nebudou, mají vystaráno a usilují o play-off, takže můžeme jen závidět), hrálo se svižně. A vůbec jsme nezačali špatně, nástup do utkání byl povedený a po jedné z přesilovek jsme se dostali i do vedení, když krásně z první zacílil Indrst. A klidně mohl padnout i další gól, ale ten než my dáme, to se nadřeme… Takže bohužel nepadl.

Druhé dějství začalo však hrozně! Ač jsme se na úvod v kabině připravovali, přišla chyba v obraně a bylo srovnáno. Velká škoda! Ale zvedli jsme se a šli do vedení. Opět u toho byl Indrst, kterému pozici pro jeho zásah připravili a vybojovali kolegové z útoku, poté, co sehráli napadání přesně, jak si trenér takticky přál. Na tabuli se rozsvítilo 2:1, a kdo by tušil, že jsme tímto vystříleli naše náboje! Přišly šance, už už to vypadalo, že soupeře pošleme do kolen, a ten gól by v těch chvílích stačil, to mi věřte, ale nic a šlo se podruhé do šaten.

Poslední třetina byla zlým snem s lacinými zásahy do naší klece. Nejprve přišlo vyrovnání po tečované střele, a když jsme nevyužili další možnosti ke skórování, přišel blesk v podobě spíše nahození od mantinelu téměř z půlky hřiště, které kupodivu všech rozsvítilo červené světlo - 2:3! Nutno říct, že od půlky zápasu se dohrávalo pod umělými světly, ono hrát v březnu od 17.00 hodin je holý nerozum, ale podmínky měli oba soupeři stejné. My horší viditelnost nevyužili, byť jsme k tomu měli určitě možností více než soupeř. A tak došlo na zmar a zoufalost, kterou soupeř podtrhl střelou do prázdné svatyně při naší marné power-play. Kdo by toto o přestávkách čekal? Třebová tudíž mohla křepčit, zatímco my byli totálně dole. Více jsme hokejbalovou sobotu před nejlepší návštěvou sezóny pokazit již nemohli…

VS.

TJ SOKOL PORUBA - KOMETA POLIČKA 5:3 (2:1, 0:1, 3:1).

Nedělní ráno přineslo u Porubky úplně jiný hokejbal. Oba soupeři neměli moc prostoru na regeneraci a oba byli oproti svým sobotním zápasům citelně oslabeni. Takže se hrálo silověji a nutno říct, že tento způsob boje nám chytrý soupeř vnutil. Málem jsme na to doplatili. Ale postupně.

Trenér Macko udělal změny v sestavě, ale trio Indrst - Vaculík - Borák jako jediné nechal nadále při sobě. A právě tato esquadra otevřela hned v úvodu skóre. Jenže přišlo hloupé vyloučení a Polička měla na přesilovky den (vlastně nám všechny tři góly dala při této početní výhodě a všechno byly střely z uctivé vzdálenosti - holt, někomu to tam padá „samo“) - 1:1. Na rozdíl od soboty jsme se v přesilovce dokázali prosadit i my a Jelínek po pěkné akci z pravého křídla poslal Sokoly znovu do vedení.

Druhé dějství bylo peklo a buďme rádi, že jsme neinkasovali víckrát. Vlastně hrál jen soupeř, my jsme měli nevysvětlitelný útlum a tak bylo logické, že přišla vyloučení a Polička srovnala. Paradoxně jsme však mohli jít do kabin s vedením opět my, ale po jedné z ojedinělých střel této části hry zazvonila jen tyčka brankáře Poličky.

V kabině pak bylo trochu bouřlivěji a přitvrdilo se i po nástupu obou týmů na plac. Začalo se vylučovat, diskutovat, utkáním začaly cloumat emoce, což dostalo do varu i přítomné diváky. Tím spíše, že Polička se poprvé dostala v utkání do vedení a v té chvíli už to s námi vypadalo hodně špatně… Ale tentokrát se známý scénář nekonal a díky přesným třem zásahům jsme utkání zvrátili a vyhráli. Nejprve Tomeš předůležitým vyrovnáním konečně prostřelil naši neschopnost střílet v přesilovkách, načež jsme hráli 5 minut přesilovku, z toho 2 minuty pět na tři, ale nevyužili ji (neschopnost byla zpět). Už to vypadalo, že se schyluje k nájezdům, když Kubovčík vyslal po pravém křídle rychlíka Tomana, který naservíroval M. Mackovi před branku takový míček, že nešlo nedat - 4:3! Nádherný brejk a přišla erupce radosti. Zklidnili jsme se a závěr sehráli nezvykle rutinérsky, což se stejným označením platí i o krásné blafákové tečce Grabovského v posledních vteřinách.

Nesmírně těžký, bojovný zápas, který nás stál mnoho sil, ale s vědomím tří bodů se bude regenerovat lépe. A regenerace je nutná, v sobotu jedeme totiž do Heřmanova Městce a utkání je de-facto bojem kdo s koho…